Londýn 2009
Začínám v Čičenicích a za hoďku a půl jsem rychlíkem v Plzni. Tady přeběh na těžko s 27 kg zavazadel z vlakáče na autobusák za 25 minut, je to totiž pěkně daleko. Student agency má půl hodky zpoždění. Pak přijíždí a já si můžu gratulovat, že jsem si zabukoval sedadlo hned u zadních dveří, kde je občas čerstvý vzduch. Totiž on ten bus je z 60 % zaplněn spoluobčanama tmavší pleti a téměř většina jich sedí v zadní části busu, tam kde já. V Londýně se něco rozdává? Třeba zbyde i na mě). Docela mě to kleplo přes nos, když jsem nastoupil a pak už jsem se divil čím dál míň, když někteří byli oblečeni jen od pasu dolů a autobusem se občas přehnal dětský pláč. Ještě, že jsme dostali sluchátka a mohli sledovat úžasné oddychové americké komedie. Moje sousedka Kamila H., byla asi 13-ti leté děvče s váhou cca 45 kg, takže 2:1 na prostor pro mě J Kdykoliv autobus zastavil na německých benzínách před toaletama, všichni pánové popošli pár metrů stranou od toalet na trávník a tam….., tak sem netrahl partu. Zklamáním bylo, že přes La Manche to nebylo trajektem, nýbrž vlakem pod mořem.
Konečně v Londýně na Victoria Coach Station. Cesta trvala 15 hodin a zas tak hrozný to nebylo. Zde nechávám za 3,5 GBP krosnu a s baťohem razím do města. Počasí je typicky anglické. Nejblíž je to k Buckingham paláci. Ještě před tím vyzvedávámm city kešku (nejmenší, co jsem kdy viděl, viz. Fotogalerie). Dneska je kolem Buckinghamu do 16:00 uzavřená doprava, protože se slaví vzpomínka na 2. sv. válku a všichni mají v klopě připevněný červený květ. K paláci se blíží štrůdl vojáků na koni, občas táhnoucí nějaké děla. Prej přijede i Alžběta, ale na ní nečekám. Procházím Green Parkem, kde je zase další uskupení vojáků u pomníku a křižuju to do Hyde Parku. Z něj plynule přecházím do Kensington Gardens, nalézám pár opravdu malinkejch mikro kešek a kolem Albertovo památníku se vracím zpět na Victorica Coach Station. Dorazili kamarádi a z Gatwicku míří do centra. Napdá mě soutěžní otázka: Je v anglických parcích více lidí, provozujících jogging nebo drzých veverek? Sám nejsem schopen určit počet¸ takže nic J
S klukama razíme ještě na jeden okruh směr Big Ben a parlament. Večer jedeme na Heathrow, kde se snažíme utratit poslední libry za muffiny a kafe, a taky usnout na tvrdých sedačkách, letíme totiž až ráno.