Sultanate Brunei 2009
Let z Heathrow přes Dubaj do Brunei je celkem v pohodě. Až na to, že na Heathrow na check-in chtějí, abychom si zuli pohorky a nechali je taky projet rentgenem. Radši se ptám, jestli jsou si jistí, že to opravdu chtějí, a oni že jo. Poté co kolem nich projíždí naše pohorky si mávají rukama před obličeji a dělají takové divné grimasy, no co, řekli si o to sami. V letadle vaří docela dobře a pokaždé, když mám na výběr, dávám si hovězí v různých variacích. Před odlepením letadla z runway vždy pouští motlitbu v arabštině či co je to za jazyk. Let do Dubaje je super, každý má své LCD a na výběr je spousta filmů i z roku 2009, a navíc se dá sledovat průběh letu. V Dubaji jsme cca hodinu v terminále než letadlo nabere palivo. Přílet do Brunei je docela šok. Jakmile se dostáváme z letištní haly ven, chcípáme vedrem. V pohorkách a džínách se člověk potí aniž by vyvynul sebemenší pohyb.
Máme tu čas asi 10 hodin, tak si berem průvodce a jedem na 5 hodinovou prohlídku po Bandar Seri Begawanu. Brunei leží na severu ostrova Borneo. Kdysi býval několikrát větší, ale v současnosti je to malý ropný stát, jehož příjmy tvoří z 95 % těžba ropy. Těží zde pouze jediná společnost a to Shell. Ceny nafty a benzínu se pohybují okolo 3,- a 5,- CZK za litr. Proto asi taky byla letenka od Brunei Airlines za poloviční cenu než od konkurence. Všechno se zde točí kolem His Majesty současného sultána. Stát je to neskutečně bohatý a od toho je odvozen i sociální systém. Neplatí se zde nic, dokonce ani daně. Kdo nemá bydlení, tak mu stát dá barák a on jednoduše platí jen nájem. Když má někdo nějaký problém, tak dojde za sultánem a ten nidky neřekne NE! Vždy pomůže i finančně, proto ho tu všichni milují. Sultán bydlí v největším paláce na světě, kde má cca přes 1700 pokojů a projíždí se po nich ve svém SUV od Mercedesu. Pokud by jste chtěli bydlet v tomto paláci a každý den v jiném pokoji, tak by vám to trvalo cca 5 let. Prohlídku začínáme u 29. mešity, kterou nechal postavit současný 29. sultán (on totiž každý sultán musí postavit jednu). Poté navštěvujeme 2 muzea, které mě moc nebaví, protože jedno je třeba jen o sultánovi a jeho rodině. Jak se narodil, kde studoval, co nosil za hadry, jaké dělal sporty a spousta fotek a předmětů z jeho osobního života.
Poožiju jakmile se dostáváme do vodních vesniček. Projíždíme je na malé motorové lodi a v ceně máme i návštěvu jednoho domku na kůlech s občerstvením (čaj a různé místní sladkosti – něco jako rafaelo, jako hořické trubičky bez náplně a také něco jako kynuté knedlíky, téměř bez chuti a náplně). Poté se zastavujeme ještě u jednoho paláce a poslední prohlídku tvoří Empire Hotel – ztělesnění neskutečného luxusu. Vše je zde z pravého zlata. Od jezdících schodů přes vybavení na toaletách, no fakt neskutečnej nářez. Pokud si pokoj zarezervujete s dostatečným předstihem, dostanete cca 60 % slevu a pak vás vyjde jedna noc v tomto nebeském odpočívadle asi na 1500,- CZK. Mají zde 2 slony, které vyhrál sultánovo brácha od arabského krále. Jejich hodnota je milion USD každého. Jsou z křišťálu Swarovskeho a ze zlata. Zbylé dva slony naleznete v Saudské Arábii. Míříme na letiště na mléčný šejk a připravit se k odletu do Aucklandu.
